dá se to dát

medovník k snídani od maminky (no nedáám, aneane), oběd u bráchy, kdy jsem poprvý nejvíc litovala, že jsem si nenechala Bílou, kterou mi chtěli dát k narozeninám, a která teď chudák musí zůstávat venku, nevim jestli je to lepší, než zavřená v panelákovym bytě, asi jeden extrém vedle druhýho. jááá chci kočičku, chci Bílou, chci už bejt velká a chci mít dům se zahradou (ani ne) a moct mít kočičku. no, nechci dům se zahradou, protože se neumim starat o kytky a takový ty věci co bejvaj na zahradách (ale prej vůně posekaný trávy zahání deprese, psali na ídnes), vlastně mam jeden úplně vysněnej byt ve vršovicích, kousek od kobky, kterej je nejvejš a má megagigabalkon/minizahrádku, otevřenou, jen se zábradlím... ♥ lavinyt! a hrozně mě láká jít do toho domu, vyjet určitě hrozně starym výtahem do nejvyššího patra a zazvonit... a jít na návštěvu a dát si kafe na tom "balkoně" (vlastně je to spíš taková veranda v oblacích)... a skamarádit se s lidma, co tam žijou, ideálně s pohádkovou babičkou a dědečkem, který mi ho odkážou... ach ach, no zpátky z obláčkový verandy na zem. povedlo se mi vymyslet šílený bludy, co mi akce daly (vzaly!), večer nakonec schytal přívlastek několikanásobný - zajímavý netradiční xD (ačkoliv kotyho povedený bylo taky celkem povedený), krátkej anděl / dlouhý objetí. a ráno huráá do loveless, to je radosti :)