víkend přebíjí víkend , v počtu zážitků i pocitů. tenhle rok to frčí! nezastavujem, máme zpoždění!? prej
něco pluje vzduchem (záměrně nechci psát že visí .. ) , potřeba vytahovat na světlo starý zaprášený věci , prát se s nima nebo je přijmout?, pochopit?, vyjasnit si a vyjasnit
se , v rámci místy
krupobití (a opět ta magie
nějak-souznících lidí , co se teď furt děje a je příjemně děsivá a současně příjemně uklidňující ... ) ..
přelom února/března byl ve znamení hor (v pátek s macháčkem, v sobotu s ashtonem a v neděli s F..), sněhu, prkna a samoty u lesa , večerních procházek tmou s těma, co žijou přítomností a co když přečtete jejich anglickej ekvivalent pozpátku , vznikne bůh :) .. tady jsem si loni uvědomila, že takhle bych chtěla žít, uprostřed ( nebo prozatim aspoň blízko..) zelený, voňavý, úžasný opravdovosti , který jsme všichni součástí , jen na to zapomínáme a s tim nesouhlasim :).
(to jakože příroda.)
měním se, čím dál víc, pozoruju to už pár let , dějou se věci a nabíraj na intenzitě. a miluju to. a vím, že je to správně :) .. asi i se všema krupobitíma - no, když to teda musí bejt. učím se. a třeba o tom má bejt moje budoucí kniha (ŽEJO, fjůčr bitr!!???!!). možná přestávám jíst maso. možná třídění odpadu nezachrání svět , možná to chce udělat něco víc. možná to chce otevřít oči , postupným promrkáváním do dlaní, jako na józe. myslím, že promrkávám, a že není cesty zpátky. a myslím, že ani nechci, aby bylo.
možná moc myslím :D
další víkend byl kmp-zachovní a plnej vytahování starejch (ne)zapomenutejch sračkonostalgií a (ne)jasnejch odpovědí :), tak jak tomu věci plující skorojarním vzduchem zřejmě chtěj. a bylo to skvělý. i to, že mi ujel poslední noční bus, a spala jsem na gauči tam, kde se světlo zhasíná ovladačem na televizi (takže naprostý sci-fi pro mě :D) a kde když si ráno přejete palačinky s nutellou , tak je máte. :)
pak byl víkend karnevalový , aka flower power , aka záhonek ;) , aka bitr nepastí tančit superstřízlivá a je to boží ♥ , ou jé. špinavá špinavá špinaváááá , co nepije, nekouří a nesladí :) , a včera mi bylo málo dneska je mi moc , a konvička a parket byl můj, náš , .. (ale hlavně můj! :D) , přičemž modrým povoluju chápat parket jako metaforu světa :).
dále bych vás (se) chtěla seznámit se svými novými argumenty:
1) no a?
2) a dál?
ještě nejsem rozhodnutá, kterej bude víc kůl používat :D , asi dle situace. často stejně nebude potřeba vůbec , protože každej si jde svou cestou , různě pomalu a různě rychle , v různý náladě, různě nasraně , různě zabedněně, různě otevřeně. a fáze nepřeskočíš, a asi ani nechceš , protože to má asi svuj důvod. jako se dítě nenaučí chodit , aniž by předtím nelezlo po čtyřech , jak praví (o trošku přesněji a míň zmateně) jeden moudrej a sympatickej citát (myška si laskavě vyndá prst z krku a přijede mě obejmout robokončetinama!) ..
dále bych vás (se) chtěla seznámit se svým novým projektem "rozhoď/rozesměj svého úředíka". jakože třeba větou: máte hezký hodinky. jak zpracovat argument "jé, ty už mam ale asi deset let", si povíme příště, anebo nikdy. zároveň (si) doporučuju rozhodit ideálně jen jeho, takže ne i sebe!, a neodcházet tudíž dřív, než jsou vám vráceny peníze. naštěstí se protentokrát ukázalo, že pobavený/polichocený/rozhozený úředník vás (nejspíš) nebude chtít okrást.
mimochodem žiju i mezi víkendy. když je velká zima, tak hlavou pod mikinou svýho kluka (to neni báseň). u nás v přízemí je bohužel velká zima i teď v předjaří.
otázka za deset tisíc, první záchytný bod: jsou naše zkostnatělý názory sto let za opicema, nebo před nima? cha .. :)
