vyjít sám se sebou a smířit se i se světem

(tarotovej oběšenec) ..... nemáš nárok.
nemáš nárok
je to pravda no, nemám nárok. možná to je jeden z důvodů, proč spolu lidi choděj (chtěj chodit), aby měli nárok... já chci mít nárok, ale nechci zároveň podstoupit stav zmíněný, :D ... aby měli tu jistotu že maj bejt s kym na májku a jistotu toho, že si zaš*kaj (nechci bejt gůglovaná nadrženejma hipíkama), a že maj komu napsat jakej měli den (tarotově oběšeneckej a bez nároků) a že maj jistotu, že když vyrazí do anděla, tak nebudou křenit. a pak se rozejdou (každá holka někoho má, dokud neni s tebou) a hledaj někoho jinýho, s kym budou mít tyhle jistoty, protože sou na ně zvyklí, a nechtěj bejt bez jistot (a bez nároků). a já ze svý rozpolcenosti nenacházím cesty pryč (away), chci mít nároky a nechci, aby je měl někdo na mě, chci mít jistoty, ale nemůžu a nechci je nikomu nabídnout u sebe. something is technically wrong, a pak mi nejde spát, a pak jsem protivná na strýčky, co se mě furt snažej vytáčet a když se jim to povede doopravdicky, tak ani nejsou spokojený, ...

děsí mě, že u mýho VMVS můžu ze dne na den ztratit svůj kamarádskej řekněme 40% nárok a ona si ho znárokuje na 100 a na mě nic nezbyde, a já nevim, co bych si počla (EMO!). světu vládnou páry, co si stejně lžou, podváděj se, nebo když už ne to, tak se aspoň podpantoflákujou a kradou kamarádům, ... a co my dva teď tady (ty víš, co chci říct, já vim, co chceš slyšet). ona, se stopadesáti rozmanitejma prázdninovejma zážitkama, se mě ptala, co vlastně já. asi zlomovej okamžik. vzpomněla sem si jen na dvoudenní dovolenou u kotěte a dvoudenní dovolenou za pk u františka, a ať je to na stupnici smutnosti jakkoli zlý (devět z deseti!), musela sem si projet blog. a tak kromě dvou luxusních rozptýlení jsem víceméně jen
- pracovala (" ")
- souložila o víkendu
- souložila ve všední dny
- kalila, andělila, balkonovala, zevlila, kalila...
- byla v luxusní mexický restauraci na luxusní mexický věčeři
- shlídla čtyři sezóny survivora (deset z deseti...)
- souložila o víkendu
- souložila ve všední dny
a teď bych mohla napsat seznam všeho, co sem plánovala...to mi de... co sem chtěla uskutečnit a naivně věřila tomu, že jako jo... a možná furt věřim, ale moje magická formule "po vejplatě" je error a epic fail. všechno je moc rychlý a já se v tom jen podivně plácám a nechávám se unášet, i když to tak ani nechci, a pak najednou koukám že je konec léta, já sem bílá jak děfka, mam nevyšisovaný vlasy, budou vánoce, muj imaginární bačkorolétolist je kompletně neodfajfkovanej a permanentně je "před vejplatou" (někdy i dva dni po).

nn, šlo by to :D
prostě nemám nárok, no...
(do zrcadla vztekle strčí a pak se ho zeptá, kde sem já)

zastavit to nejde, je nám fajn

zjistila sem, avšak nepochopila, že holky, co se nemaj rády a netají se tím, dokážou férově prokecat a prosmát spolu celou směnu; vymyslela sem novej neutrálně univerzální pozdrav "ahojdobrýden", možno obměnit za "dobrýdenahoj" či všemožně modifikovat dle situace ("nashleneboahoj"), někomu se to třeba může zdát trapný (:D), ale vězte, že pokud s vámi protějšek sdílí problém tykat?vykat?, tak bude rád a nejspíš si pak začnete tykat. zjistila sem, že peněženka je nezdrobněle peněžena:), a taky sem si vybrala nějaký na aukru a než se rozhodnu, určite mi ji vyfoukne nějakej sniperskej hipík. magořím ze seminárky, příští tejden mám první prajvit lessn!!!!!, a na závěr jeden citát, - klasicky icq...a e-mail jsou věci, který ničej slova a věty a vůbec schopnost vybrousit slova jako malý diamanty a vytvořit z nich komplikovaný ale přece krásný náhrdelník skvoucí se ve své komplexnosti ... vrrrr ,)

where are you today, are you still in me?

lakyboj po stodvanácté, áánóóó... sousedonávštěva, favstaff, červený, modrý, limetkovitý, samotářová pauza, oůůmaj. lakyboj po stotřinácté, všechno jinak, jeden večer, jedna noc, ze želvy psací potřeba, smsky směrovaný jinam, stejně jako všechno ostatní. nesere mě to, jen je to zvláštní, "spousta věcí je zvláštní", we know. na bytě sama samička, sprchový dežaví, ... vůbec nechápu lídl, fakt nejdivnější krám ever... hello, lucky boy...

minuty pod hladinou

divně. mi je. vně i mimoně. psychofyzicky, whatever. imunity is back up for grabs. kalim si kafíčko z kroshrníčku:), na smsky odpovídám po čtyřiceti letech. jako čerstvě jednadvacetiletý rozespalý kotě si du učesaná neučesaná, oblečená neoblečená nakoupit narozeninově vitamínovou snídani a vycházejíc (?) z alberta, kolemstojící/jdoucí vejraj, děvky, dyť je ráno, a co jako že bitr vypadá jak vypadá, má narozeniny, a to je to, oč tu běží, ííí. a tak procházím s hlavou vztyčenou kolem všech vejrajících, blížím se k baráku, ... a pak koukám, že mam furt v ruce košík xD, fail! a pak už to uteklo hrozně rychle. tři survajvři na trase loveless city-houm svít houm, drby, úžasná večeře, pařící žirafa:)... a včera, včera, voko bralo i dávalo:), KNKP, TOK (typ od kulečníku), co mi předběh TCMM (týpka, co mě miluje xD) u džuboksu a tím zpečetil svůj osud, a můj trochu taky, protože bych měla nejmíň o čtyři paňáky míň a mohlo mi bejt o __ % líp:) (doplň), žirafy, boty, náramky, surfy, lavjů, Ůů. všechno je tak rychlý a děje se věcí, ... a co všichni ty frajeři, co chtěj holku na sex, ale přítelkyni mají a nechtějí na tom nic měnit? má mě to znechucovat, nebo dojímat, furt sem se ještě nerozhodla, naštěstí se nejedná o emoce který by nešly sloučit, a tak budu zvracet a slzet u toho, dokud nepřijdu na odpověď, dokud nepřijdu na všechny odpovědi, na který možná ani přijít nechci ... divně. kromě spousty věcí a lidí, který nesnáším, momentálně vede fotošopový magnetický laso, ctrl+c, ctrl+shift+n, ctrl+v a moje aktivní spoluseminárnice, achouvej. zalézt pod peřinu a vyhrabat se s titulem ! :)

power for a life time

osudová situace na zastávce, cca 21:03 SEČ. čekám si a spatřím ho. jo! vysokej, ramenatej, drsně marshaloidní, nejvíc seksy pusa. blíží se. vysokej, ramenatej! oční kontakt oboustranný (nekecam xD)... prochází kolem mě. jen natáhnout ruku xD nenatáhla jsem. usmála sem se. usmál se! tou šukézní pusou!!!!! a v tak stejnou chvíli, že ani nejde říct, kdo se usmál první (kdyby se někomu zdálo, že je to znamení, tak se mu to nezdá). no a pak si šel dál a já si dál stála a čekala a strategicky se po něm už neotáčela (:D) - asi minutu, a pak jsem změnila strategii. stál ode mě asi pět metrů a ani trochu sám, a ta osoba se kterou stál nebyla ani trochu mužského pohlaví, aspoň na pohled, a pak se mnou ani trochu nejeli vidlobusem a on kolem ní ani trochu neměl objímačně nataženou hnátu. za co!!?? :D chci ho k narozkám, byl by můj KNKP (kluk na konec prázdnin)! a pokud by mě neomrzel, tak třeba i KNZZ (kluk na začátek září)... no a co jinak, jinak: (ne)tapety + big + park + kino, nejlepší roy smutnovtipná scéna; včerejší výbuchy vzteku celkem vtipně nakombinovaný s výbuchama smíchu, pakl ohňovejch; baget, dvě mojita a nepočitatelně znamení, co ani nebyly opravdický znamení:), sázka kdo koho sbalí dřív :D, vokobere ve voku, v sobotu to roztočíme jako zamlada...doufam! + znakomaildomlouvání-íííí, bojim, těšim, chci! dokonáno jest...

nesežer to

odhodlala jsem se na studijní, s oranžovou kartou a tisícem otázek. vystála sem si frontičku a čim dál víc se bála tisíce odpovědí, který nebudou takový, jaký bych ráda slyšela, no a fakt nebyly - byly lepšíííí, chachá. nechci se smát naposled, protože na to je ještě čas a možná vždycky bude:), a tak se zatim radši jen uprostřed usmívám a počkám si, poď si, a začnu skoro možná pomalu něco dělat, je to ale těžký když se mi zrovna dotáhla další řada survivora a jako bonus najtmer before christmas. prvního října dva roky nazpět sem se nechala zapsat v oranžovym svetříku, přijela ze školy na podivně prázdnej pralesní byt, kde sem pořádně znala jednu osobu z pěti, přičemž doma nebyla ani jediná, a já si zapla svůj pralesní nojbůk, na kterym jsem měla jen druhou sérii it crowd a stejně se sekal. bylo mi divně, na tváři sem měla šrám od barvení hlavy (:D), pustila sem si jeden z těch dílů, snažila se uklidnit a pak statečně vyrazila na psycholing, na nejprvnější přednášku z prvních (a samozřejmě na ni od té doby chodila pravidelně xD). a sedla sem si vedle holky, který sem připadala jako velká drsňačka s tím šrámem, jak jsem se později dozvěděla :D a dneska sedím na posteli v hezkým, i když furt trochu cizím bytě, tluču do noťáska, ve kterym mam o něco víc seriálů než onehdá, společnost mi dělá žerár se žanetou, vedle v pokoji spí pártymen a oranžovej svetr sem dávno vyřadila. survivory vyhrávaj lidi, kterejm fandim, k snídani si dám kajzerku & žervé, ve vstupu do třeťáku mi téměř nic nebrání a vejplata zítra na účtě, pokud si to nezakřiknu:). a no a co že bylo zataženo, hvězdičky budou padat zase. a ananasy ! :)

středa, čtvrtek, pátek, no to nevydržim. do tý doby snad ..... umřeš.

jsem alergická na planý sliby, definitivně (a kdo neni, já vim, ty víš, já vim my víme). neotejká mi po nich pusa jak po jabku, neosype se mi po nich ksichtík jak po astridu, ale je mi po nich smutnonasraně vínootevřítnutně. měla jsem dvě jiný nabídky, jednu paňákovskou, naposled sme se jen objali a byl tam okamžik, kterej by všechno zkomplikoval kdyby byl správně/špatně využit, avšak zůstal nevyužit, a druhou nevzdávavou, roztomile gegovní, na kterou jsem napsala "někdy jindy" a na třetí pokus vyvrtala špunt růžovýho od ségry a pustila si radima. takže můj boj, já vim my víme. bičys, we're girls but that's oukej, já chci radima! + romanticky poslouchám lovesong z terkela (no bylas hustě tvrdá - link), mí "přátelé" vědí a dva z těch opravdických byli u toho :). šestnáct modře bolavejch sobotních + rozložená deka a nepadací hvězdičky + venčení a nekonečno buřtů, radost ze psů, nejvíc kůl pohodář :) + proč mi F. neodepsal, když sem mu poslala link na písničku budiž mi záhadou neodhalenou stejně jako tajemnej kopec kam musíme na výlet, ať je to jakkoli daleko xD, + příjemné ráno příjemnými sousedy co nemaj klíče od našeho baráku a nenadávaj a dala bych za ně život (jejich!) navozené, doufám že se bude opakovat, a zabila sem komára! nebo přizabila. prej si mám odpustit ten "tón" (ten icq tón), ale jakasi? mám na to právo!, vím že z plánů nic moc nebejvá, ale kde to sme, radim by je dodržel... zbytek toho vína nechám na zejtra, jestli mi rozumíte:), tak zatim buďte hodný, koukejte na trosečníka a zalejvejte bambusy...

jednou v kambodže

"jááá bych potřebovala aspoň dvě směny..." "ukaž? los angeles? dostaneš všechny!":), křídla v marinádě alá bitr, poslouchám vypadly mi slova už několikátej den v kuse, holky v debatě o sexuální nechuti ("ale tak víšco, občas podržim, aby se neřeklo":DD), balkonový drbárny s bejbé, džubox, život by byl jednodušší, kdyby nebyl tak složitej:) :), seznamuju se na písmáku. něžně debilní nálada:))) ("ty zavěs!" "neeee, ty zavěs!!" xD)

you keep crying to me i want more

potkala jsem svýho vysněnýho, osudovýho, božskýho dredaře. na studijním na škole, na kterou ani nechodim, a měl koskovaný kraťasy (!!). no a já sem v hlavě konzultovala s bitr, že jestli teď něco neuděláme, tak už ho třeba nikdy v životě neuvidíme (pokud si nejsme souzený), a přidal se lenny a říkal něco jakože if you want it, you can change your world today, a najednou sme přišli na dvacet věcí, co bych mohla jakože udělat, jako začít se psychopaticky smát, prohodit něco intelektuálně vtipnýho nebo mu šáhnout na dred..., a věřím že velké procento z vás tvořících malé procento bude šokováno následující informací, ale neudělala sem nic, přišla fušálovka a šly sme. dredař se za mnou krátce otočil vědom si prošvihnuté příležitosti, tiše zadoufal že mě ještě někdy potká, lenny zakroutil hlavou, protože nechápal, bitr to bylo všechno od začátku jasný a já sem se soustředila na neúspěšný nákupy obuvi fušálovce a za trest sme pak zmokly jako děvky. jinej cizí, ale taky prej hezkej dredař se po cestě usmál na mojí protidešťovou arafatku a šel si klidně dál aniž bych si ho vůbec stihla všimnout nebo mu říct o telefon nebo šáhnout na dred aspoň jemu. teď mam na sobě nový plavky ladící s lentilkatym páskem, na krku kraba, a že sem se v noci měla hezky ví všichni spoluobyvatelé v okruhu jednoho kilometru. sobota byla pouťová, vyřádila sem se jak sem si zasloužila, pk se o mě úžasně starala, dala mi ryby, jogurt, skřipec, kartáček a koupila mi klobásu, kterou sme zhltly za tmy na fontáně s výhledem na všechny ty svítící blikající zabijácký stroje na adrenalin, kalily sme labrusko v opočenský zámecký zahradě u jelena a pak taky před františkovo domkem za přítomnosti magické broskve a načosek v akci a seksy ostrý salsy, in love with horrors a tříhodinová + hodinová cesta domů, o šest kil těžší i chudší. a takle sem si lítala, jupííí :)