odvrácená strana růžový ...

... je pořád jen její strana, součást jednoho celku, kterej nerozkrájíš. moje dnešní odvrácená strana růžový je noc složená z plakání, komára, řevu kočky, lovu komára, skorousnutí, přebalování, polospánku, komára, skorousnutí, řevu kočky, plakání, polospánku ... a najednou je ráno a moje pyramida potřeb má rozbombardovaný základy, jenže to nikoho nezajímá, a celej další růžovo-nerůžovej den před námi. challenge, kterou jakmile jednou akceptuješ, není cesty zpět. 

recept? 

1) dovolit si bejt zpruzelá až trapná, 

2) kafe, 

3) čokoláda, 

4) rande na vyšehradě. 

doporučuju dodržet pořadí a nevynechávat žádný z kroků. 

a pak je jedno, že si zapomeneš v kavárně košili.

znovu o štěstí (nikdo tam neni oblečenej... trapas)

z fb Mariky Paul:

"Skoro by se až dalo říct, že k radosti zkrátka musíme dozrát... Ale v praxi nebudete šplhat na žádnou horu, aby to bylo jako: "tři dva jedna, POZOR, teď jsem šťastný!". Prostě se to stane. Najednou se stanete natolik odvážnými a troufalými, že vstoupíte do pocitu, který jste kolem sebe téměř neviděli a začnete žít něco, o čem skoro ani nevíte, jak to vypadá."

/mám furt schízy, že shořím v pekle, když nebudu poctivě uvádět prameny (dík FF UK), ale asi neumím odkázat na konkrétní fb post, tak sorry, snad uvozovky a odkaz na web budou dostačující, ale stejně myslim, že bych neshořela../ 

to je asi on, ten pocit, co mám, že jsem se stala natolik odvážnou a troufalou, až jsem najednou v tom, v tom, jakože v tom štěstí, nebo co. natolik odvážnou a troufalou pořídit si dítě, a až teprve pak zjistit, co to všechno obnáší, co všechno tím ztrácim (milion), ale o kolik víc toho nacházim (triliardu). jen ponořit se do toho, odpoutat se. od toho milionu. a přijmout. tu triliardu. ♥

a fakt to neni sluníčkový, jak to může vypadat pro pozorovatele z povzdálí, co kempí na svým nevrzacím gauči, v jedný ruce sklenku vína a druhou jede na touchpadu lajky.

a množný číslo je najednou přirozený, už to nejsem jen já, když většinu času trávíme společně, dvě plnohodnotný bytosti. tak na co si hrát? a před kým...? aha. :)

a ne úsměvem proti strachu. ale úsměvem se strachem. už žádný boje. 

peace on us ;)

možná to bude fakt nejdůležitější email, jaký jsem kdy dostala

včera mi ve schránce přistál email s předmětem "možná je tohle nejdůležitější email, jaký jste kdy dostali". možná se tak narodila? a možná fakt je. jestli máte doma taky nějakou malou nebo i větší vylomeninu a ten email vám přišel taky, pojďte neváhat jako já a potkáme se v lepším světě.

nevýchovo, jsem tu - připravená, natěšená a odhodlaná jako nikdy.. :)

ty občasný záchvaty štěstí

jedu si ve vlaku někde kolem nádraží hostivař nebo možná už horních měcholup, sid mi do uší pěje že jednou bude starý tetovaný pán a že "stálo to za to, jít do toho, a nemít na to" a taky že "jak jsme nadávali na krizi, snídali mísy s lanýži, a nikdy nepoznali prázdné místo ve spíži" ( tady: https://www.youtube.com/watch?v=iX1ok3Fgkqk ) , vylomenina je čerstvě sladce vytuhlá na mý hrudi, a najednou to přišlo, nečekanej náhlej záchvat neskutečnýho štěstí a vděku , co vede skoro až k zaslzenejm očím, asi jak je nečekanej a náhlej a jak je to celý neskutečný, a čim víc neskutečný, tím právě skutečnější.

stojí to za to ♥,

i když je to taky často na provaz a vyvážený záchvatama šílenství.

to je superman, tyvole!
:D kotě ;)