úterý 29. ledna 2013

how i met my coate fatale

jak asi může skončit den, co začal největší chutí zůstat ve stanu a to i po celou dobu pracovního procesu? není to řečnická, takže se připoutejte prosím... trrrtrrrrrr! seděly jsme s PK a gintonikem částečně ještě v plechu , častečně už v hlovách , na zelenejch křeslech před tím obchodem , co se dá popsat jen tím francouzským slovem - ale né tamtím :) , a on visel přímo naproti mně. jedinej, modrej a kožíškově okapucovanej , prostě takovej, jakej by mě ani nenapad, ale pak se před váma objeví a víte. jakožeprostě víte. (nó a někdy nevíte... ale to nebyl ten případ) .. s hadovitým písmenkem , přeškrtnutou čtyřmístnou cifrou zaktualizovanou na trojmístnou. přesun ke kabinkám proběhl v tranzu. nasoukala jsem se do tý pidivelikosti a neměla sem daleko k orgasmu. nasadila sem si kapucu. a už sem věděla. jakožeprostě věděla. pak sem si ji sundala a rozpustila si vlasy. a pořád sem věděla. a pak sem vyťukala pinkód a pak byl můj , fak jé.

a protože jsem se na kotěcí doporučení bláznivě začetla do citový prostitutky resp. jejích druhohorních příspěvků o začátcích s panem R a cítím se inspirovaná a málodávajícínajevojakšťastnájsem:D , povíme si posléze něco o tom, jak skorojediný co nejvíc chci a všechno ostatní mě skoronezajímá , je slyšet každý ráno to rozespalý ahoj pološeptem .. a ještě mít kočičku. ale teď je sléze a já se musim udělat krásnou a jít na stejk. díky čau :)

čtvrtek 24. ledna 2013

každá změna se nejdřív v tobě rodí-z barmana ji nevyloudíš

http://meetfactory.cz/scheduleDetail.aspx?itemID=804&referrer=%2fprogram%2fdefault.aspx



byla neděle a umrzla jsem na libeňské procházce parkem plnym zbytečně moc dětí a nezbytečně takakorát štěňátek (pán krmící svejch osm jednotlivě je oslovující lidskejma ménama :D!! ♥ !! ) http://www.youtube.com/watch?v=51TKQip3zM8 , oběd a malinovka naproti inklůdyd. pak jsem se teleportovala vlivem pk magie, dostala modrou tašku (jako nemůžu jinak-♥♥♥♥♥♥) a obálku se dvěma lístkama do magický černýho továrny na magický datum na hru s magickým názvem.

bylo pondělí a psala jsem druhej pokus propiskou s klaunem. cítila jsem se jako tragéd a přitom jsem nebyla. na odreagování jsem si dala trojku s F. a henkem můdym.

bylo úterý. nasadila jsem růžovou masku a křečovitě se usmívala. odpoledne přijela m. s šejkama a buchtou kocoura mikeše (:D :D :D). smály jsme se ucpanejm záchodům, detailně plánovaly rozptyl zraněného (pane petře, víte, kde máte uložená varlata? :D),  geniálně si zafilozofovaly nejen o fázích druhé naivity jako křesťanka s nekřesťankou, na tý nejpodobnějš možný vlně, každá v jinym moři, a přitom ve stejnym. v plavkách a s komplexama na tlakových bodech :D. na zítřejší záchranu figurín ani fejkujících lidí jsem se cítila připravená asi z 10 % , ale zbylejch 90 patřilo věcem, co dávají smysl, a nezodpovězený otázky netížily ani trochu-vždycky nějaký budou, dokud nebudem nejmoudřejší a bezchybnatý :D.

byla středa a četla sem si v tramvaji o první pomoci. test proběhl v sociologiestajlu, týpek si nás vychutnával-"žádný opisování...chachá, si sednu takle sem mezi vás"... čajnamen pološeptem-"můžu mít otázku? při otravě houbami se - za á...." "no to byla pěkně blbá otázka, má ještě někdo podobně blbou otázku?" :D a pak už byly jenom útržky, jako z filmu, a hrála by do toho dramatická hudba. berem si lékarničku a zkoumáme milion obvazů/ na stole leží nafouklá gumová rukavice s namalovanym obličejem/ krev v umyvadle, na podlahách, na zdi/ nejdou mi nasadit rukavice/ zakrvácený dlaždičky, zakrvácenej týpek sunoucí se k zemi/ je hrozně težkej / ptám se, jak se jmenuje, říká, že petr (!!!!!!!!!! na varlata se neptám :D) / tlakovej obvaz, zakrvácený kalhoty, boty / chodba a nezakrvácený lidi / další dveře s číslem / figurína bez nohou a sto cvaknutí za minutu / rukávy mýho zelenýho svetru , kterej nemám čas si sundat / strašný vedro, absolutní nepojem o nečase / m. nad rouškou / ještěvástobaví? / oheň, prstýnek / dveře, číslo / zlomený zápěstí / obvazový přicvakávátko / dveře , čekání a konec .. výsledky totožné :) jela jsem tramvají a koukala na svý "zakrvácený" tkaničky novejch okožíškovanejch konversek. v rámci odreagování jsem se vydala na procházku gejtem.

byla pořád středa a byla jsem černo-barevno-žluto-modrá. byl malej pátek, vstoupili jsme do černýho továrny a ptali se po šatně, který sem před rokem navždy svěřila nejlepší šálu, s jakou sem kdy měla tu čest. šatna byla neviditelná, ale toto prozření přišlo až posléze :D. dali jsme si pivo a rumkolu a někdo si sedl na banány a někdo ne. lístky byly o pětinu zkráceny a přesunuli jsme se někdo na jeden a někdo na tři polštářky v druhý řadě. mišel explodoval u neviditelnýho péčka, odjel za thajskýma číčama, omotal se červenym koberečkem a zkusil si, jaký to je bejt šťastnej. a pak tam byla spousta krve, protože byl asi den krve. a musíte to vidět, protože je to plný tak bradapadacích myšlenek a scén a nápadů a genialit (slovy-genialit!!!), že slova vystihnou pocity jen asi z 0,0001 % ... dala jsem si další rumkolu. pak byl sud (heletojeurčitěnějakáherečka!) a rande nad svíčkou a "ale já nejsem lidi..." "to nejsi...ale snažíš se mezi nás integrovat..." :D :D :D

a pak byl čtvrtek, neboli dnešek, kde se nám bylo setkává s je a bude (a nejlepší vteřina je tato...), nasazuju růžovou masku a půjdu se křečovitě usmívat a třeba to ani křeč nebude. if you want it , ... :)

sobota 19. ledna 2013

a mluví spolu o budoucnosti

byl čtvrtek ráno a jeli jsme desítkou na osmičku. u mě za jentak-vlastněaninevimpročtamjedem , ač vědoma si teorie utebesemsitakymyslelažeztohonicnebude :). cca 0,0001 vteřiny poté, co sem pronesla "ty jo, v týhle lokalitě sem snad ani v životě nebyla", jsme projeli kolem křížový zástávky, kde sem skoro na den přesně před 4 lety jedla ve 3 v noci snikrsku, bála se, kdy mě kdo přepadne, a měla za sebou první krok (nebo čtyři? haha) na cestě k zapomnění. spadla mi brada a zkameněly končetiny. vystoupili jsme příští zastávku, moje mysl zahalena šokem z toho pocitu, co se dá popsat jen těmi francouzskými slovy, a věděla sem, že tadyteda prostějako nou-vej (slovy: díky čau). jenže to bylo venku. a pak jsme vstoupili dovnitř. a na lednici visely přimagnetkovaný vstupenky na neviditelnou výstavu. když sem tě viděla poprvý, vcházet do vlků, cejtila jsem podobný díkyčau. a pak jsi vstoupil dovnitř (hahahahá, self five! xD)... a pak jsem vstoupila dovnitř... :)

byl pátek ráno a dostala jsem lyžní smsku. o dvě hodiny později jsem seděla v hospodě mezi žirafou a šedesátkama (startku? sou moc dobrý...) naproti svejm dvěma nejzásadnějším somebodies a nervózně sme se smáli tomu, jak nám to takhle tugedr (ohohó) nejde (whááát? a jak by asi mohlo?! smajlíkč.92inklůdyd)... jeden, co mi ublížil tisíckrát (but had me believing it was always something that i´d done), a jeden, co mi neublížil nikdy, jen já jemu (but i don´t wanna live that way). a já v nový žlutý mikině z gejtu, co to má podobně u krku jako tvoje modrá, kterou jsi měla ve viki v den (noc) pravd. jejich similar světy na jedný straně stolu, muj na druhý. tak, jak (by) to bylo vždycky. tři pusy, co řikaj úplně jiný věci, než šest očí. tak se mě na něco zeptej.. :)

byla sobota ráno, nasrala mě elfka a miluju F.
díky čau ;)

středa 16. ledna 2013

pančelko, my máme tady vedle sebe dva stejnou variantu...

no halooo, dobrý večer, a nebudete opisovat? :D zkouškový je v plnym proudu ale už pomalu zastavujem a stejně máme zpoždění ; návštěva chladný fakulty, kam už(?) definitivně nepatřím (a patřila jsem někdy?), ale stejně se nedám - vezmu si svetr a udělám rošádu na žebříku priorit .. titule!!!! chceš mě!? chci tě... tak co jeeee .. a co jinak? kde se zejtra sejdem? zejtra!?? to nevim...dyť ještě neni ani dneska... já sem ještě úplně.............úplněk :D :D :D ( teď sem se málem zabil a tys to neviděla :D ) .. šel sem takhle...se mi přehnula pantfole...a na druhý mam žraloka...takže sem šel takle... :D :D :D ♥ (už tady dlouho nebylo srdíčko no né) http://www.youtube.com/watch?v=ap966LbDDn4 .. 


mám radost ze svý různopísmenkový (od A do Z :D) známkolonky , dokonce paradoxně i ze speciálního N, protože je to znamení (že se musím naučit líp improvizovat :D, anebo že se musím...naučit :D) , mám radost z nedělního obyčejnýho světa a krkovičkové hlívy ústřičné , z úterního 80hodinovýho dne jinak netušim, jak jsem dokázala stihnout tolik věcí, na který jinak potřebuju cca rok; z knižního nejgeniálnějšího konce EVER (Je to i můj život) , z mojí džabocké nejoblíbenkyně :), z dnešního rána, z lupenova bafnutí na zastávce po kterym sem se téměř zhroutila úlekem :D , ze zdvojnásobení počtu číslic bankomatních , z mléčné rýže, z kotěcího denního fotkoblogování :) . z čeho nemám radost: z nutelly! díky čau :D

pátek 11. ledna 2013

nemůžu najít plíseň zvanou tíseň na zdech ♪

nejkrásnější ráno .. nabitý jistotama , těma absolutníma - co jen jsou a nic jinýho neni potřeba  .. nejunavenější not forever alone večer po dvanáctce kobkovní vysilující a po klokoní rozlučce o kolách .. jedno loučící objetí a jedno odsrdce vysmátí minulostní asiměpřitahujemujšéf bitr ( :D :D :D in your face ) .. nejunavenější na volební kalkulačku a nejspolíhavější na dnešní sen o karlovi .. :) omylemsoučástí porady při malym pátku .. nemáte sluchátka? nó jen tadyty plyšácký.. :D 3 hodiny v prázdný oáze na konci světa , kousek od druhýho nejvysněnějšího megabalkonu a megakoupelny ..


mňága plejlist , co se zdá bejt depkou ale co se zdá je bláznivá změť noční ..
tak já za to asi nemůžu že se mám nejlíp .. :) anebo jo a dec d spirit ?
zrcadla, zrcadla, zrcadla . . .

miluju tě nenávidím tě nechápu tě chci tě
jak strašně to bylo jiný s 4/4 a jak strašně jiný je to teď s 2/4 - aka ne vždycky je víc víc .. 
chtěl bych zas jednou vědět když ještě všechno bylo před náma
chtít chytit vítr
v lucerně ..
nejvíc se bitr těší na neděli, zůstane s knížkou celý den v posteli
že si nezapomněl, co si se mnou všechno prožil
ze slov padaj slupky a cáry zbytečných kousků písmen
to, co mě děsí nejvíc ze všeho .. 
naraž si čepici zavaž si boty a běž - snad se sám otrokem nestaneš
to, co mě děsí jako druhý ..
chtěl bych cigaretu a říct ti jednu větu
( jenom s tebou , tugedr a tobě ) , všichni furt něco křičí - a nikdo nic neřekne
jsou brány a dvířka a zdi přes které může se tam , zpátky se nemůže
už nepotřebuju zmizet na jinou planetu - už sem tam byl .. :)
trochu novej rozměr trochu původně jednorozměrový písně :) .. if u want it .. = chceš si navodit depku depkaplejlistem - poď mi .. nemáš v úmyslu navodit si depku depkaplejlistem - pocem kamdeš? - nový rozměry na hrad !!! ( jak aktuální ... ) - notak si ji nenavodíš .. :)
nikdy ti neřeknu co právě cítím - ty by si o tom napsala básničku .. noaco 
a už mě nebaví říkat to co slyšet chceš ..
tak chceš mě ?!! joo chci tě ! :D
přecházíme na veselejší notu stejně jako vývin mňágovní od pseudohappyendu k rýlyhappyendu ..
postavy z minulosti, známosti z podvědomí , vesele hlavou proti zdi ..

ano jistě , já vím .. !

úterý 8. ledna 2013

zkouškový a vysavače sbližujou

stáli jsme tam, u zelenejch proužků, na fotku kterejch jsem za poslední tejden klikla asi 850x
a nic

druhanda mi půjčila růžovobílou propisku
napsala jsem to s ní na cé
a nic

m. mě zasvěcovala do pyramid , seberealizací a supereg
polila si nohu čínskou polívkou
a já dostala za bé

a nic

volský voko mi uteklo na prkno
kadeřnice řekla, že by se ten dred měl dopléct co nejdřív
pekelníci z prahy 7 už na mě čekaj a ani to neví
a nic

chci velkou terasu
a aby mě neštvaly blbosti
a nic
a aby se na mě nemračily informátorky, vracečky ani půjčovačky
aby za mnou byla tak velká propast že szigeťanda by byla jako mravenec z tvý koupelny
abysme my mravence v koupelně neměli
a tak

i know deep down ...

úterý 1. ledna 2013

dvanáctkovej, pocem, kamdeš?

na konci jedenáctkovýho jsem si přála, aby to bylo místo tik-tak jentak .. a aby to bylo podle bitrdirigenta .. :) přání prodlužuju a na tebe, ty chlapečku dvanáctkovej, jentak (tik-tak) nezapomenu , jak bych ostatně mohla - na tak obrovský množství přelomů , legendarit,  blázinců , novinek , nálezů a ztrát .. a než-kchhhhhhh-přeladíme na třináctku , tradičně si společně (já a moje budoucí já) zanostalgičme ..




















stala jsem se opět hloupoučkou-naivní-na růžovým obláčku létající- čti nejšťastnější ever ever ever ever
stala jsem se běžkyní a metabolickou osmnáctkou
stala jsem se hrdinnou snouborďačkou
stala jsem se hroznovým vínem
stala jsem se občasnou dámičkou v botách na klínku
stala jsem se cirkusponorkapro
stala jsem se žlutě okonverzovanou
stala jsem se součástí mžiku oka
stala jsem se součástí oázy
stala jsem se rokáčově odpaněnou
stala jsem se sovičkově ošatičkovanou
stala jsem se děvkou jacka sparrowa
stala jsem se sudověkou
stala jsem se prvačkou
stala jsem se týdenní praktikantkou u retarďáčků ♥
stala jsem se prosincovou beachgirl
stala jsem se ztrátou
stala jsem se nálezem
stala jsem se obrázkuchtivou
stala jsem se vrbou
stala jsem se osluchátkovanou a oradiovanou

a stejně sem to pořád já- fixumilující, prstysikousací , neotitulená , napsatknihutoužící bitrrrrrrrrrr trr trrrr .. stejskací po svym tvrdym y .. těšící se na zkouškový (:D) , tramvajových povrchních rozhovorů neschopná ale lepšící se , kunderou zas a znova uchvácená , nasebenaštvaná za písmenkovou neproduktivnost ; plná plánů , chutínaletmýpolibek (teď hned?) , těšení , panku, důvěry v důvody a v lepší zítřky i včerejšky a že věci jsou jak maj bejt ..

jsme zase o kus dál - o něco hlouběji ..

třináctkovej!!! najs tů mít jů .. :) poďme si říct .. že chci bejt zdravá .. bydlet u jezerky .. jíst jabka .. udělat zkoušky .. dokončit exškolu .. bejt furt nejšťastnější zvyřátko .. užít si england .. inspirovat a být inspirovaná .. věřit na usmíření .. koncertit .. a v bláznivejch chvilkách si vždycky vzpomenout na úsměv objímací stříhnutý:( kočičky z listopadovýho tejdnu strávenýho na pze 4 .. ♥

dík :)