nalevo mi hoří tři modrý svíce a napravo se kouří z hrnečku se sobem z čaje, co se jmenuje sněhová vločka, s medem, blonďák v tahu, petardy visí na gourmetu, vlasy čerstvě umytý, nadejchaný a voňavý, neděle večer, tak jestli tohle neni ta nejpravější atmosféra pro psaní blogu? :) po pocitoreportu z mých prvních placebo chystám ještě reporty dva z dalších důležitých momentů tohoto roku, tohoto měsíce, tohoto života:).
9. 12. 2013
jedna zrzka zrovna rodila dalšího chlapa, co svět potřebuje :D, ale nebyla sem to já:) jiná zrzka zjistila dvě hoďky před promocí, že má děravý všechny silonky a tak si je koupila po cestě u záchranný větvičky. na místo přijela pozdějš než rodiče a s bohužel docela velkou pravděpodobností měla obráceně šaty. naštěstí sou docela dost stejný zepředu i zezadu :D. ano, tak to sem už bohužel já.. :) pak nastal nácvik dvojzástupů a kdo by čekal, že ze všech přítomných oborů je zrovna ten náš první v abecedě a moje příjmení ze všech přítomných absolventů je zrovna taky první v abecedě? vesmír se pravděpodobně poškrábal na bradě a vymyslel, že když sem maturovala jako poslední, státnicovala poslední a zároveň na poslední pokus, tak že mi to na promoci vynahradí ve vší parádě. díky, díky moc. :D bylo to dobrý. bylo by to lepší, kdybych pravidelně na podobně tichých a významných událostech netrpěla na panický hrůzy z toho, že dostanu svůj tradiční nezastavitelnej záchvat kašle. :D když sme šli tou uličkou a lidi koukali, cítila sem se téměř svatebně :D, naštěstí sme dostali za úkol jít pomalu, což bylo fajn a mohla sem se vznášet ve svym obvyklym tempu. pak sem si stoupla na značku a řídila se pokyny. roury podávala paní, co mě několikrát zachránila od megapoplatků:), a je naživo stejně nejsympatičtější jako po mailech. říkám si, jak by to celý dopadlo, kdybych nebyla první já, ale ta holka, co zapomněla říct slibuji a nastalo trapné ticho plné významných pohledů :D, a kdybych já dostala kašlací záchvat. zapnu si to na posmrtný obrazovce, dám si chipsy a posměju se;).. všude byly foťáky, ale nedopadlo to nejhůř, ačkoliv sem vědomě dělala chandlera. a pak nastal - stylově - přesun do obyčejnýho světa, co vlastně in real nikdy nebyl obyčejnej.. byli jsme tam když se řešil prodej bytu, když sem měla za sebou první praxi u retarďáčků, když sem obhájila ale neodstátnicovala, byli sme tam jentak na večeřích i jentak na drincích. a byli sme tam i teď, i s rodičovstvem a sourozenectvem, hádali se o bráchových promocích, o kterých nikdo nevíme která je která a F. si dokonce dovolil zpochybnit, jestli je vůbec měl.. :D :D bylo to dobrý. měla jsem puntíky, lososa a nejkrásnější kytky. v diplomu mám zaznamenané všechny předměty, který sem absolvovala, včetně posilovny a plavání! :D skoro mě píchlo u srdce, že jsem tehdá nedokončila žblepty. ale teď už fotografie, prostor pro vstřebání...čehokoli, co kdo potřebuje vstřebat;), a o mňáze zase až příště, znova, teď vypněte nás prosím... snad bude brzy zase takováhle podobně hezká večerní příležitost.. :)
