konkrétně pasáž:
Doma pořád odbíhám. Vytáhnout prádlo z pračky, protože zrovna doprala. Nádobí z myčky, protože domyla. Štrůdl z trouby. Telefon z kabelky. Nejnovější zprávy z mailu. Lajky z Facebooku. „Už jdu za tebou,“ pořvávám na dítě, jenomže cestou z kuchyně do pokoje na mě mává odpadkový koš, jen ho vyndám a hodím před dveře…
Na výletě mám na Jakuba čas. Jsem tam jen pro něj. Má moji plnou pozornost. Má mě pro sebe. Nepotřebuje „zlobit“, protože není důvod mě zaměstnávat, vyrábět problémy. Proto „chce bydlet na výletě“, jak s oblibou říká.
uf. ♥
makes sense like nothing else.
