víc teď píšu na hespiseknihu.cz, ale nebalím to tady. jak bych mohla, ve svý oáze, kde nejspíš budu psát malejma písmenkama do konce života:)..
dneska jsem si připadala strašně opuštěná, venku jaro jak blázinec a já chtěla jít ven přímo do něj a s někým to sdílet a nějak se to nepovedlo. pak mi došlo, že mám přece vylomeninku na sdílení, a tak jsme sdíleli odpo, ale já to myslela jinak, chtělo se mi zpátky do "dóbrýdénpůjdebitrvén?" časů, nebo jentak přijít na hřiště (JO, já teď chodím na hřiště! bože... jenže na cizí, kde se cítím cize, mezi cizími matkami, co říkaj haluze jako omluvse, cosemtiřekla, neběhej, a já čekám kdy to dojde až k nedejchej, šoupej nohama a buď ovce jinak dostaneš na prdel) a říct jé, čáu, jak je, to je dneska krásně, co? jasně, asi bych to mohla říct i lidem, co neznám, ale nejde mi to přes pusu, nebyla bych to já, a já chci bejt já, baví mě bejt já, mám se ráda just the way i am, bohužel holt i s timhle divnosmutkem z pseudoopuštěnosti.
a pak u večeře vyprávím F o plánech odysey z knihy (Designérem), co čtu, a on zmíní Německo, trochu něco nahodíme, ale vylomenina volá o pozornost, a tak si slíbíme, že to proberem, až půjdem zase někdy na rande. snad to bude brzo.
a když jsem se vyhřívala bosá na lavičce s knihou a vedle kočárku se spinkací vylomeninou, prošla kolem mě hoodně těhotná holka a usmála se, skoro až zasněně mi přišlo, a já měla chuť začít mávat rukama a zakřičet POČKÉÉJ, STŮŮŮJ, TO NENI TAK, JAK TO VYPADÁ!! takhle vypadá asi jen 1 % mýho dne !! , ale místo toho jsem si jen dál četla, protože 1) můj freizeit je drahocenný a 2) whatever, proč jí kazit radost, může to mít o 180 jinak hozený než já a třeba takhle bude trávit víc procent dne než já.
"jinak" se mám fajn, až na ty kamiony čokolády, co denně spořádám.
jinak?
jsem šťastná. jen je to někdy dost poděs. vypsat se pomáhá. a vyspat, ale to se poštěstí míň často.
a zítra navštívím vrané a už nebudu opuštěná :)..
Žádné komentáře:
Okomentovat