tichý pošty kam se podíváš i nedíváš

něco je špatně - dala bych si buřta a zazpívala si u táboráku o tom že chci mít čapku s bambulí (kterou mam!:D - ledově namroženou) namísto schízení ohledně budoucnosti a titulů a těch přetvářek u každýho stolu několika, ... přemejšlela sem o songu č. 5 - osobupřipomínací a je jich tolik, že sem nedokázala vybrat, ( každej prostě ví ke komu patří daftpunkový something about us a ke komu moloko a ke komu malá dáma a ke komu nekecej že mě ráda vidíš :))) a tak vůbec ) když sem ale projížděla svůj dlouhej sloupec jutub oblíbených a narazila na tu poměrně nedávnou připomínací o nákejch pískách (...) kterou sem ještě poměrně nedávno mohla poslouchat nonstop 24/24, 7/7 , nevydržela jsem ji dýl než deset vteřin a to né kvůli vzpomínkám na nic nebo noc co se asi stala jen v mojí hlavě a co vlastně můžou bejt to samý stejně jako ona ano psaný zprava, ... prostě bez poměrů a dávností zkroutil se mi žaludek i úsměv - pokud nějakej předtím byl - a nešlo to, ... jak sou věci kurevsky pomíjivý a brutusové ví - "na toho kluka teď už nemyslíš" - pro mojí hlavu brutus nad brutus , co bylo včéra není dnes a co bylo převčírem jako by nebylo - nepil sem tequilu a né že bych se šklebil, ... každej máme na sobě spoustu světýlek a kusy lidí zarytý pod kůží a od každýho dalšího člověka se tam vejde míň a míň !??, děsivý , tak jak to umí jen realita ... ( jak stál na zastávce naproti mně a vypadal jako ty v době když sme se poznali , .... ) a věci ani pocity už nemůžou bejt jako dřív, protože už byly a zapsaly se do nás stejně jako všechny neodčinitelný lži se kterejma žijem a kvůli nim už nemůžem věřit věcem, kterejm sme dřív mohli, ... třeba jako svatební menuet mi na stýblo hrával - jde to snad jindy než v nejnaivnější době kdy všechno bylo nepoznaný a mohlo to bejt jaký chtělo, podle nás, nevědět nic , všechno před náma, .. jak ráda bych řekla že mě k týhle úvaze dohnal alkohol , bohužel to bylo jen spousta čajů normálních houbovejch čajů...:) a neděle a přehřátej monitor v andělu , ... asi bych se jenom chtěla na chvíli vrátit k tomu táboráku a ke kytaře a zpívat a jíst toho buřta a koukat skrz plameny na týpka naproti co ho hrozněmiluju tak jak v deseti můžete někoho hrozněmilovat a pak jít do stanu a zabít komára a zachumlat se do spacáku a hrát stínový divadlo a přát si ať se k vám někdo vloupe až "usnou" vedoucí který ve skutečnosti dou někam hrozně kalit, ... všechno je jiný jiný a bude to ještě jinější a jinější a ráno jinější večera a lidi jinější zejtra než včéra a co teprv převčírem a co teprv pozejtří, ....