nothing but you

růžový pokojíčky se konat zřejmě nebudou, avšak extrémně šukézní realitymen za to stál, nebudem si lhát. zítra další dvě prohlídky, zůstalo to na mně, samičce opuštěný, která píše ráno masakrální zkoušku a poměr její masakrálnosti ku potřebným vědomostem bych zveřejňovala jen velmi nerada. moji dva nejvíc nejoblíbenější kouworkři, mí zaučovatelé, ti, kteří si získali mou důvěru natolik, že měli tu čest zahlceni mými teoriemi býti (?), jmenovitě ten, co mi před rokem přivez ze skotyše lochnesku a furt mi ji nedal, a ten, který mě naučil dávat si tajemnou chuť a nechal si svoje teorie vyvracet mými, končí, končí, sice jen možná dočasně, ale jako stalo se, nebudou tam se mnou na prázdniny a možná už nikdy, protože třeba zůstanou v emerice a usadí se tam / budou psát bakalářku ještě dlouhá léta, ... dějou se divný věci, ale no toto? poslední měsíc v našem retrobytě číslo deset, v domě deset, na praze deset. nostalgie největší, před prohlídkama mám stresy, a to jdu zejtra sama, na dvě, jak už jsem říkala, ale nebyla bych to já, kdybych se neopakovala. zítra bude pernej den, od testu přes obíhávání věcí jako zaplacení nájmu (posledního nájmu!) a vyzvednutí tajností pro megojc, jerrákojc a kotyojc, prohlídku(!!), druhou prohlídku (!!!!), rychlý sbalení, úprk na flórenc, až po rychlou sprchu a červeně vínovej exvečer, kterej to musí zachránit, budu si potřebovat hrozně popovídat o bytech! xD tak jo, dem se na to vyspat, kotě. dobrou noc všem pózistům, bez výjimky :)